KNIŽNÍ WISHLIST | 1

Zdravím! V rubrice Knižní wishlist vám, jak už název napovídá, budu pravidelně představovat několik knížek z mého bezmála kilometrového seznamu knih, které si chci pořídit a přečíst. Jelikož má onen seznam obrovské množství položek, vydávala bych Knižní wishlist ráda alespoň dvakrát do týdne - nepočítám však s tím, že bych tu představila úplně všechny knihy. To především proto, že seznam se neustále aktualizuje, prakricky několikrát do týdne objevím někde nějakou tu knížku, i víc, kterou tam připíšu.
V dnešním, prvním díle, vám představím šest náhodně vybraných.

Prozření Mary Dyerové, Michelle Hodkin

Anotace:

Když se Mara Dyerová probudí jednoho dne v nemocnici a vůbec netuší, jak se tam dostala, má pocit, že život už nemůže být podivnější. Může. Věří, že za nehodou, při které zemřeli její přátelé, musí být něco víc. Nemýlí se. A po tom všem, čím si prošla, nevěří, že by se mohla ještě někdy zamilovat. Plete se.

-
První důvod, proč mě kniha Prozření Mary Dyerové zaujala, byl název. Popravdě, mě pokaždé zaujmou názvy, ve kterých je zmíněno něčí jméno. Protože já si ho pak vždycky v hlavě spojím už s nějakou postavou, už vím, že tam někdo s takovým jménem bude hrát svou roli a o to víc mě pak zajímá jeho příběh.
Dalším důvodem byla také obálka. Ta se mi opravdu líbí. Možná bych ji neoznačila za nejlepší, ani za jednu z nejlepších, přesto mě zaujala, především pro svoji poněkud ponuřejší atmosféru.
No a třetím důvodem byla ukázka prvních pár stránek, kterou jsem si našla, postrčena oněmi dvěma prvními důvody. A byla jsem...ne překvapená, ne zrovna uchvácená, spíš zvědavá. Když jsem se dostala ke konci ukázky, maličko jsem zpanikařila. Chtěla jsem vědět víc, chtěla jsem si přečíst, co bude následovat. V kombinaci s tolika pozitivními recenzemi jsem si musela Maru okamžitě připsat na seznam - a už se nemůžu dočkat, až si ji pořídím!

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel), Jonas Jonasson

Anotace:

Třetí humoristický román světového bestselleristy a autora nejoblíbenějšího románu roku 2014 v Česku. Johan Andersson – díky svým nesčetným pobytům v base nazývaný jednoduše „zabiják Anders“ – je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá pastorka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Společně s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí „Agenturu pro ubližování na zdraví“ se zabijákem Andersem v roli smluvního násilníka. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho, nezačne se najednou zajímat o boha a nezačne být laskavý a mírumilovný. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou… Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivosti a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.

-
Četla jsem Stoletého staříka, a byla jsem nadšená.
Začala jsem číst Analfabetku, a zatím jsem nadšená také.
Takže když jsem se dozvěděla, že v Česku vychází třetí kniha od švédského autora Jonase Jonassona, byla jsem nadšená, a Zabiják Anders se okamžitě zařadil na seznam. A co víc, ještě s poznámkou, že tuhle knihu si chci přečíst co možná nejdříve, ideálně chvíli po dočtení Analfabetky, protože jsem opravdu zvědavá, co si pro nás Jonasson připravil tentokrát. Já mám ty jeho knihy prostě hrozně ráda, hlavně toho Staříka jsem si opravdu zamilovala (v téhle souvislosti velice doporučuji i stejnojmenný film). Věřím, že ani u Zabijáka mě autor nezklame.

Ostrov lhářů, E. Lockhart

Anotace:

Přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!
Báječná rodina Sinclairových.
Soukromý ostrov.
Velice bystrá dívka, se kterou
je něco v nepořádku.
Skupina čtyř přátel — Lhářů —,
jejichž přátelství začne být destruktivní.
Revoluce. Nehoda. Tajemství.
Lži a další lži.
Pravá láska.
Pravda.

-
S Ostrovem lhářů to mám docela složité. Jednu chvíli jsem si ji už už chtěla objednat, ve chvíli další jsem uvažovala, jestli mě vůbec bude bavit. Pak jsem na ni zapomněla, zase si vzpomněla, koupit jsem si ji nechtěla, protože jsem byla přesvědčená, že mě to bavit nebude... no a nakonec... Nakonec jsem po několika celkem pozitivních recenzích a celkovém přehodnocení mého názoru došla k tomu, že bych ji skutečně zkusit mohla. Na internetu jsem si našla ukázku, a musím uznat, že styl psaní autorky je sice maličko zvláštní, ale zamlouvá se mi. Podle něj soudím, že bych pak sice mohla mít knížku přečtenou během jednoho, dvou dní, ale těžko říct. Tak jako tak, po přečtení té ukázky je kniha až moc lákavá na to, abych její pořízení zase tak složitě odkládala na bůhví kdy.

Jako zabít ptáčka, Harper Lee

Anotace:

Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina.

-
Tuhle dnes už klasiku si chci přečíst poměrně dlouho, ale stále se k tomu nemůžu nějak dostat. Ne že by se mi nechtělo, to vůbec, naopak, Jako zabít ptáčka je jedna z knih, které si chci přečíst v co nejbližší možné době. Prý je to dobré k zamyšlení, je v ní spousti hlubokých myšlenek a čím víc o ní čtu nebo slyším, tím víc jsem na ni zvědavá. I když někteří lidé se klasikám spíše vyhýbají, já je dost často vyhledávám, a spousta z nich patří mezi moje velice oblíbené knihy. To je možná taky další z důvodů, proč mě Jako zabít ptáčka už tak dlouho láká.

Skleněný trůn, Sarah J. Maas

Anotace:

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

-
Přijde mi, že Skleněný trůn četli snad už všichni - kdežto já stále zaostávám a tahle kniha se mi vyhýbá, jak jen to jde. Navíc, těch knih, co si chci koupit je tolik, že tahle se stále a stále odsouvá na neurčito. Přesto bych si ji jednou opravdu moc ráda pořídila a přečetla, protože podle anotace to zní zajímavě a celkem neokoukaně. Četla jsem na Skleněný trůn spoustu chválivých recenzích, což mě ještě utvrdilo v tom, že jistě půjde o knihu, kterou si stojí za to přečíst. Tak uvidíme.

Dům, ve kterém jsme vyrůstali, Lisa Jewell

Anotace:

Birdovi bydlí v malebné anglické vesničce v domě se zahradou. Čtyři děti – pragmatická Meg, zasněná Beth a dvojčata Rory a Rhys – chodí do místní školy a po večerech sedávají u společných večeří s milujícími rodiči – hodným tatínkem Colinem a veselou, trochu praštěnou maminkou Lorelei. Jejich dětství je jako z pohádky, dokud do něj jednoho osudného velikonočního víkendu nezasáhne tragédie. Rodina se začíná rozpadat, děti dospívají, odcházejí a z matčiny nevinné sběratelské vášně se stává patologická posedlost. Po letech se Meg do domu vrací. Jaká tajemství se tady skrývají? Má rodina ještě šanci? A co se vlastně tehdy o Velikonocích stalo?

-
Tahle kniha mě zaujala z jednoho naprosto prostého důvodu - baví mě číst knihy, vyprávějící příběh nějaké na pohled obyčejné rodiny. Paradoxně jsem jich zrovna moc nepřečetla, ale o to víc si chci Dům, ve kterém jsme vyrůstali pořídit. A není jediný - na svém knižním wishlistu mám podobných knih ještě několik.
Také se mi docela líbí i ta obálka - díky ní jsem si myslím všimla knihy úplně poprvé, a v kombinaci s názvem, ze kterého už tak nějak vyplývalo, že nejspíš půjde o příběh rodiny, mě už od pohledu zaujala. Teď už se moc těším (já vím - těším se úplně na všechno, co jsem tady napsala. Na všechno se těším.), až si knihu přečtu.