Název v originále: Cinder
Série: Měsíční kroniky #1
Rok vydání: 2012 (originál), 2012 (ČR)
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont
Anotace:
Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…
Vzpomeňte si teď všichni na pohádku o Popelce, která je nám všem jistě dobře známá - nebohá dívka, která dře jako nějaká služka, macecha, princ, střevíček, kočár z dýně... Určitě se vám vybavují i nějaké ty nádherné šaty, ať už z animované, nebo naší hrané verze.
Tak. A teď celý ten obraz trochu pozměňte. Z nebohé dívky, která sice i nadále musí v domácnosti zastávat roli služky, je najednou kyborg. Z pohádkového království se přesouváme do futuristického Pekingu. A místo dýňového kočáru létající auto. A Popelka také vyměnila krásné šaty za kalhoty umazané od oleje.
Přesně tohle je tedy verze klasické Popelky podle autorky Marissy Meyer. Vše se odehrává v daleké budoucnosti, což je samozřejmě během čtení dobře poznat. Objevují se tu identičipy, Měsíc obývá mocný měsíční lid, a na zemi se mezi obyčejnými lidmi ulicemi proplétají androidi a kyborgové.
Jedním takovým kyborgem je také naše hlavní hrdinka Cinder - schopná mechanička, která však na první pohled působí jako každá jiná dívka ve Východním společenství. Když ji však opravdu velmi dobře poznáte, zjistíte, že Cinder nedokáže plakat, v hlavě se ovšem dokáže připojit k síti a pod kůží se neskrývá maso a krev, ale kov a dráty. Tuto skutečnost velice špatně nese její poručnice Adri, a tak nejen že nenohou Cinder přehlíží jak jen to je možné, ještě ji využívá jako svoji služku. Cindeřinými jedinými přáteli tak zůstávají androidí slečna Iko a nevlastní mladší sestra Pivoňka.
Jelikož jde o příběh inspirovaný pohádkou, naleznete v něm spoustu podobných rysů, a spousta věcí vás tudíž nepřekvapí. Přesto je příběh jednoznačně tou věcí, kterou na celé knize vychvaluji ze všeho nejvíc - autorce se podařilo smíchat pohádku, dystopii a tak trochu fantasy a scifi a výsledek překvapivě opravdu klape.
Dalším velkým plus na knize jsou její postavy. Jsou skvěle vykresleny tak, že nemáte problém si je zamilovat, nebo některé naopak nenávidět. Cinder je navíc skutečně sympatická a příjemná hlavní hrdinka se smyslem pro humor, která dokáže používat mozek (a to nejen díky tomu, že se v něm může připojit k internetu). Stejně jako její předchůdkyně, i Cinder je skromná a hodná, na druhou stranu však také velice odvážná a odhodlaná.
V dnešních young adult knihách mám mnohdy problém si hlavní postavy oblíbit, ale tady to šlo překvapivě lehce a v tom pro mě byla Cinder velice milým překvapením.
Na téhle knize, a vlastně na celé sérii se jen těžko hledají nějaké zápory. Kmiha si udržuje vlastní svižné tempo, při kterém vám budou stránky plynout, že to ani nepostřehnete, a najednou se ocitnete za půlkou. Jako bonus ke skvělému příběhu, sympatickým postavám a návykové čtivosti dostanete taky patřičnou porci napětí, originality, vtipu a také trochu té romantiky.
Sama za sebe můžu říct, že jsem Měsíčními kronikami naprosto okouzlená. Devět bodů dávám proto, že ještě stále tu máme další tři díly, z nichž dva následující už mám přečtené, a na Winter se neskutečně moc těším. Vzhledem k tomu, jak moc si mě autorka získala druhým a třetím dílem, jsem opravdu zvědavá, jak celou sérii zakončí -myslím že to bude skutečná jízda.
Ale to předbíhám. Pokud vám můžu v tuto chvíli doporučit úžasnou knihu, snad vůbec nejlepší dystopii, jakou jsem v poslední době četla, tak určitě Cinder.
Dalším velkým plus na knize jsou její postavy. Jsou skvěle vykresleny tak, že nemáte problém si je zamilovat, nebo některé naopak nenávidět. Cinder je navíc skutečně sympatická a příjemná hlavní hrdinka se smyslem pro humor, která dokáže používat mozek (a to nejen díky tomu, že se v něm může připojit k internetu). Stejně jako její předchůdkyně, i Cinder je skromná a hodná, na druhou stranu však také velice odvážná a odhodlaná.
V dnešních young adult knihách mám mnohdy problém si hlavní postavy oblíbit, ale tady to šlo překvapivě lehce a v tom pro mě byla Cinder velice milým překvapením.
Na téhle knize, a vlastně na celé sérii se jen těžko hledají nějaké zápory. Kmiha si udržuje vlastní svižné tempo, při kterém vám budou stránky plynout, že to ani nepostřehnete, a najednou se ocitnete za půlkou. Jako bonus ke skvělému příběhu, sympatickým postavám a návykové čtivosti dostanete taky patřičnou porci napětí, originality, vtipu a také trochu té romantiky.
Sama za sebe můžu říct, že jsem Měsíčními kronikami naprosto okouzlená. Devět bodů dávám proto, že ještě stále tu máme další tři díly, z nichž dva následující už mám přečtené, a na Winter se neskutečně moc těším. Vzhledem k tomu, jak moc si mě autorka získala druhým a třetím dílem, jsem opravdu zvědavá, jak celou sérii zakončí -myslím že to bude skutečná jízda.
Ale to předbíhám. Pokud vám můžu v tuto chvíli doporučit úžasnou knihu, snad vůbec nejlepší dystopii, jakou jsem v poslední době četla, tak určitě Cinder.
MOJE HODNOCENÍ: 9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat