úterý 16. srpna 2016

RECENZE | READY PLAYER ONE

Autor: Ernest Cline
Název v originále: Ready player one
Rok vydání: 2011 (originál), 2012 (ČR)
Počet stran: 512
Nakladatelství: Jota


Anotace:
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.

Představte si svět, ve kterém můžete podniknout prakticky cokoli, co si zamanete, a nemusíte přitom ani vystrčit paty z vyhřátého kutlochu. Představte si svět, ve kterém můžete být kým chcete, být takovým člověkem, jakého chcete aby ve vás lidi viděli. Představte si svět, ve kterém s dostatkem financí můžete být majitelem vlastní planety, kosmické lodi nebo rozlehlých pevností.

Zní to lákavě? Co si budeme nalhávat, docela ano. Ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Tak hlavně. Nic z výše uvedených věcí se doopravdy neděje -všechno je to jen součást virtuální reality, uměle vytvořeného světa systému jménem OASIS, bez kterého si většina lidí v tomto světě v blízké budoucnosti nedovede představit život.

Jedním z takových lidí je také chlapec jménem Wade Watts - středoškolák, jehož OASIS prováděl celým jeho životem. Vyrostl na něm, trávil v něm dětsvtí a ani dnes se od něj v podstatě nehne. V simulaci chodí do školy, schází se s přáteli, které jinak doopravdy nezná a vlastně se stejně jako všichni ostatní ukrývá před realitou. Ta totiž moc možností k šťastnému životu nenabízí, všude po světě panuje zvýšená kriminalita, bída chudoba, ekologické katastrofy. V OASIS se s ničím takovým nesetkáte.

Jednoho dne však tvůrce systému umírá - a zanechává po sobě video, v němž svět informuje o velikonočním vejci, celému jeho bohatství, jež čítá nejen miliardy dolarů, ale i vlastnictví OASIS. Vejce je ukryto někde v simulaci, a vede k němu několik klíčů. Od tohoto dne však uplynulo již několik let, a nikdo dosud nenalezl jedinou stopu, která by ho dovedla byť jen k prvnímu klíči. Svět OASIS je totiž obrovský, a nikdo netuší, kde by měl začít hledat. Hráči už hledání po většinou vzdali s tím, že šlo jen o kanadský žertík starého blázna. Stále jich však zůstává hrstka, která věří v opak. A právě mezi ně patří i osmnáctiletý Wade, řečený Parzival a jeho kamarád Aech.
Výsledková listina se skutečně jednoho dne změní, a na prvním místě se usadí jméno avatara, kterému se podařilo najít první z klíčů. A tato událost, tato zdánlivě nevinná a obyčejná událost spustí řetězec dalších, kde už nejde jen o virtuální život, ale i o ten skutečný...

Ke knihe Ready player one mám stále co říct, a mohla bych ji tu rozebírat hodiny a hodiny - je v ní totiž obrovské množství věcí, které stojí za zamyšlení. Tak například je v knize řečený jeden moc pěkný citát.

"Tehdy mi došlo, že realita, i když může být děsivá a bolestná, je také jediným místem, kde najdeš skutečné štěstí. Protože realita je reálná."

Já tu samozřejmě nechci rozebírat všechno to, nad čím jsem se díky této knize zamyslela, a co jsem si díky ní uvědomila, protože to by bylo skutečně na dlouho. Ale ten citát mluví za hodně.

Ve světě, ve kterém se příběh odehrává vůbec není místem, kde by se dal žít šťastný život, to rozhodně ne. Zpočátku jsem tedy do jisté míry chápala, že má lidstvo potřebu ukrývat se do světa virtuální reality, kde je toho moc trápit nemusí - a když ano, prostě se odpojí, a nebo přepojí do jiné časti. Ale když jsem se propracovala hlouběji do knihy, začalo mě to všechno docela děsit. Jak moc může člověka simulace ovlivňovat, a jak moc se od ní člověk ovlivňovat nechá. Hlavní hrdina Wade na první pohled působí jako dokonalý příklad takového člověka, kterému záleží jen a pouze na jeho avatarovi, ale postupem času se ukazuje, že je statečný a chytrý kluk, který si dokáže jít za svým cílem. A takový hrdinové jsou vždycky fajn.

Ready player one rozhodně nemusí sednout každému, je to přesně ten typ knihy, který nemůže číst každý. Mě ale kniha bavila, ačkoli jsem se trochu obávala, že jako absolutní neznalec, co se počítačů a techniky týče, se budu ztrácet. Pokud máte stejné obavy, můžete je rovnou zahodit. Všechno je tu hezky a srozumitelně vysvětleno, pokud ojde k něčemu složitějšímu. Ano, kniha má i své slabší stránky - například jsem se spoustakrát přestávala orientovat, jestli v danou chvíli děj probíhá v simulaci, či v realitě. Později to sice z kontextu samo vyplynulo, přesto jsem se několikrát musela vracet zpátky, jestli mi něco neuniklo. 
Jinak je však kniha neuvěřitelně čtivá, je napínavá a dá se říct i strhující. Já se k ní v budoucnu rozhodně hodlám vracet. Pokud o Ready player one uvažujete, rozhodně po ní sáhněte - stojí za to.

MOJE HODNOCENÍ: 9/10

Žádné komentáře:

Okomentovat